Pyrolýza - máme vyhráno?
![Pyrolýza - máme vyhráno?]()
Už bylo mnoho psáno o recyklaci a možnostech zpracování plastového odpadu. Komplexní řešení této problematiky ale stále neexistuje. A jelikož se množství odpadu výrazně nemenší a dle směrnic z Evropské Unie by do roku 2025 mělo být až 55% plastových obalů vyrobeno z recyklátu, nalezení vskutku účinného způsobu recyklace odpadových materiálů, včetně plastů, je čím dál důležitějším.
Pod termínem recyklace si mnoho z nás vybavuje zejména technologie mechanického zpracování recyklátu, např. zahřátím a slisováním do nové formy. Tato dnes často užívaná technologie má ale své nedostatky. V praxi např. lze mechanicky recyklovat pouze určité typy plastu, u kterých již nikdy nejsme schopni získat vlastnosti srovnatelné s prvotním materiálem.
„V současné době jsou metodou mechanické recyklace nejlépe zpracovatelné polyetylen nebo polyetylentereftalát, kde ale získáváme produkty s omezeným spektrem následného použití“, ujasňuje generální ředitel Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra (UniCRE) Jiří Hájek.
Využitím této technologie tedy materiálu prodloužíme život, ale získaný produkt často nesplňuje nejvyšší nároky a nachází poměrně malé uplatnění.
I proto se poslední dobou klade veliký důraz na vývoj termických technologií na zpracování různorodých odpadů obsahujících uhlík. Do této kategorie samozřejmě patří i plasty. Jedním ze současných favoritů je pyrolýzní technologie. Při pyrolýze se plasty, organické látky a materiály obsahující uhlík rozkládají působením tepla bez přístupu vzduchu. Výsledkem je pyrolýzní plyn, kapalný pyrolýzní olej a tuhá frakce - pyrolýzní koks. Ten se užívá například k výrobě aktivního uhlí či k výrobě sazí. Pyrolýzní kapaliny jsou cennou komoditou k výrobě alternativních paliv a chemikálií. A protože jak pevné frakce, tak pyrolýzní plyny obsahují vysoce koncentrovanou energii vstupních surovin, lze je využít k pohonu pyrolýzní jednotky jako takové či k výrobě elektřiny.
„Nejvhodnějším řešením problému s plastovým odpadem je tento odpad vůbec netvořit, nejméně vhodné je naopak skládkování. Pyrolýza neboli termický rozklad plastového odpadu je jednou možností mezi těmito dvěma póly,“ vysvětluje Hájek.
Jelikož plasty v moderním životě hrají podstatnou roli a jejich význam ani v blízké době na ústupu nebude, najít rozumnou rovnováhu mezi těmito extrémy je vskutku stěžejní. Mnoho pyrolýzních jednotek je doposud v testovací fázi, a proto zatím nelze nad plastovým odpadem vyhlásit definitivní vítězství, vše ale naznačuje, že k úspěchu již nemáme daleko.