Skok Turecka směrem k cirkulární ekonomice: Cesta k soběstačnosti a udržitelnosti

Strategická autonomie v globální perspektivě

Vznik konceptu "strategické autonomie" ve světových ekonomikách, zejména v Evropské unii a ve Spojených státech, zdůrazňuje zásadní posun v globálních ekonomických strategiích. Model "Globalizace 2.0", kdysi oslavovaný ekonomicko-politický ideál, čelil opakovaným nárazům - od finanční krize v roce 2008 po destabilizující následky pandemie COVID-19 a války mezi Ruskem a Ukrajinou.

Nebezpečí extrémního liberálního obchodu a příliš závislých ekonomických systémů se stávají stále zřetelnějšími. Tyto slabiny, patrné v klíčových odvětvích jako strojírenství, farmacie a energie, vedou světové mocnosti k přehodnocení svých strategických přístupů. Americký zákon o snižování inflace i zelená dohoda EU svědčí o tomto posunu s důrazem na snížení vnějších závislostí a podporu soběstačnosti.

Spojení globálních cirkulárních hnutí: Případ evropských měst

Náš nedávný rozhovor na ltai.cz ukázal, jak evropská města směřují k cirkulární ekonomice, zdůrazňujíc transformační potenciál přeměny městského odpadu na cenné zdroje. Nizozemská nezisková organizace "Circle Economy" iniciovala projekt Circle City Scans, který ukazuje obrovský potenciál měst vést tuto ekologickou revoluci. Od Amsterdamu po Prahu začala města přijímat udržitelnost prostřednictvím těchto skenů, čímž stanovila měřítko pro další globální města. Tento kontinentální posun dále potvrzuje včasný krok Turecka směrem k udržitelnějšímu, cirkulárnímu modelu.

Cirkulární revoluce v Turecku

Krok Turecka k vytvoření cirkulární ekonomiky a přijetí mechanismu zaměřeného na nulový odpad ve všech odvětvích má významné důsledky, nejen v boji proti inflaci, ale také v posílení ekonomické odolnosti. Zavedením cyklických ekonomických systémů v základních odvětvích se Turecko snaží snížit svou závislost na dovozu a tím snížit svůj schodek běžného účtu.

V globálním měřítku se zdá, že země, které úspěšně přijímají cirkulární ekonomiku, si tak posilují svou strategickou nezávislost. Zejména snahy Turecka v tomto směru, pod záštitou první dámy Emine Erdoğanové a zřízení Poradního výboru OSN pro nulový odpad, postavily národ do čela tohoto globálního přechodu.

Investice do technologií odpadového hospodářství a výzkum a vývoj

Při pohledu vpřed se technologie odpadového hospodářství jeví jako klíčové investiční oblasti, které jsou zásadní pro realizaci vize cirkulární ekonomiky. Spolupráce Turecka se zeměmi jako Ázerbájdžán a Jižní Korea v tomto kontextu dále zdůrazňuje jejich závazek. Důraz na využití vzácných kovů a zemin z recyklovaných produktů poukazuje na významný potenciál výzkumu a vývoje v tomto sektoru.

Dále je nezbytné sledovat výzkum a vývoj (V&V) v ekonomikách skupiny G-7, jako jsou USA, EU a Japonsko. Obrovská globální investiční čísla mluví sama za sebe: s celosvětovými soukromými investicemi do cirkulární ekonomiky již dosahujícími 700 miliard dolarů a s prognózami pro rok 2023 dosahujícími až 800 miliard dolarů, stojí Turecko na kritickém rozcestí k zajištění významného podílu na trhu.

Globální posun směrem k udržitelné soběstačnosti

Přijetí cirkulární ekonomiky v Turecku není izolovaným krokem. Rezonuje s větším globálním trendem, kdy národy postupně uznávají potřebu soběstačnosti a udržitelného růstu. V době, kdy se země snaží navigovat v nejistotách moderního světa, nabízí cirkulární ekonomika slibnou cestu, která spojuje ekonomickou stabilitu s ekologickou odpovědností.

Stále více měst, zejména v Evropě, přijímá cirkulární model. Tím ukazují cestu k tomu, jak mohou země využívat své zdroje efektivně a zároveň je chránit pro příští generace.